V nekonečné temnotě, necháváš mě tápat,
bolí to a já začínám chápat,
že vždy to bolet bude,
že to už je můj úděl.
Plynou z tebe slova,
ale skutky jinak mluví,
chci tě slyšet, znova,
vyměním to za cokoliv.
Je to k nesnesení těžké,
a je to až k zbláznění,
přinášíš sice i hezké,
ale to bolest mou nezmění.
Odcházels', když mi nejhůř bylo,
a tvé uvědomění bolest nezmírnilo.
Je mi strašně a proto mluvím k tobě,
nebo právě proto? Pasuje to k sobě.
Jsi neuchopitelný a já se asi zblázním,
jiný, jako magnet, když tvůj hlas do ticha zazní.
Působíš mi bolest a mně se to snad líbí,
nesnáším tě i miluji - každý dělá chyby.
Nikdy neváhej s tím, co chceš udělat. V budoucnu totiž může přijít den, kdy budou všechny tvoje šance pryč.
úterý 17. února 2026
Každý dělá chyby
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Každý dělá chyby
V nekonečné temnotě, necháváš mě tápat, bolí to a já začínám chápat, že vždy to bolet bude, že to už je můj úděl. Plynou z tebe slova, al...
-
V nekonečné temnotě, necháváš mě tápat, bolí to a já začínám chápat, že vždy to bolet bude, že to už je můj úděl. Plynou z tebe slova, al...
-
Když jsi mi před lety z života zmizela, šeptal jsem do větru - snad jsi to slyšela. Když jsi mi před roky zmizela z očí, svět se zastavil a...
-
V poledním tichu dech se láme, stín stojí blíž, než smí. Krok vedle kroku – sotva známe, jak blízko už jsme si. Na prahu stojíš, neříká...
Žádné komentáře:
Okomentovat