sobota 1. října 2011

Jako...

Jak peklo a nebe,
spojují mě a tebe.
Jako oheň a voda,
když jeden druhého spoutá.

Jako vítr a vánek,
jako kniha nepřečtených stránek.
Jako teplo a zima,
když tlukot srdce duše vnímá.

Jako ticho a hudba,
jako života sudba.
Jako sudičky nad tebou,
na cestu tě přivedou.

Jako lidi kolem tebe,
jako anděl spadlý z nebe,
jako stráž tobě vlastní,
jako oči zářící, štastný.

Jako jiskřičky naděje,
jako když jsou v zimě závěje.
Jako andělíčci nad tvou hlavou,
jako děti táhnoucí se za zábavou.

Jako život žijící ve dvou,
jako když je stále s tebou.
Budem oba stále tady
a žít život dohromady.

Jako posel dobrých zpráv,
jako otroci nezbaveni práv.
Budu tady dále pro tebe vždycky stát,
jsem totiž někdo, kdo tě měl, má a bude mít rád.


Váš Anielik (Proby)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Každý dělá chyby

 V nekonečné temnotě, necháváš mě tápat, bolí to a já začínám chápat, že vždy to bolet bude,  že to už je můj úděl. Plynou z tebe slova,  al...