Už je to rok, pouhý rok,
vypadá to jako věcnost,
má slabina byla vždy přesnost.
Snad pár měsíců, nebo pár dní,
já našla to, po čem tolik lidí jenom sní.
Osobu, co na vykouzlí mi úsměv na tváři,
s kterou mi v očích vždy zazáří.
Jenže časy se mění,
smích a vtipy-to bylo, už není.
Kdyby tak šlo vrátit čas,
smát se při hovorech zas a zas.
Jenže to nejde vrátit zpátky,
osud bývá velmi vratký.
A ačkoliv člověk někdy strádá,
miluju tě a vždy tě budu mít ráda.
A ikdyž je dnes jiný svět,
mám něco, co mi může každý závidět. ♥
Váš Anielik (Proby)
Žádné komentáře:
Okomentovat