Nemožné

Snažil jsi se, urputně jsi bojoval,

z povzdálí jsi mlčky sledoval.

Svoje chyby a omyly života,

to, čemu jiní říkají svoboda.

Svoboda volby a svoboda mysli,

a vzpomínky, jež dávno zkysly.

Jak omyl za omylem se střídá,

lež, cesta právem křivá.

Sleduješ to, co ti podkoplo nohy,

a skoncovalo už tak život strohý.

Co nechalo tě ležet a šlo dál,

snad jsi v tu chvíli snil a spal.

Ale musíš vstát a dále běžet,

nesmíš zůstat navždy ležet.

Ačkoliv tvá síla opustila tě dávno,

neodpouští se snadno.

Ale jednou stejně odpustiti musíš,

ačkoliv se ti ten člověk hnusil.

Musíš ho nechat jít, i když tě podrazil,

šel bys snad dál, kdyby tě nesrazil?

Musíš vidět věci ze dvou stran,

dříve to byl on, ten kdo tam stál.

Nadechni se a nasaď úsměv zářící,

musíš být ten, kdo naději neztrácí.

Zapomeň staré křivdy a pády osudu,

tímhle si děláš štěstí, ne ostudu.

Vidíš vzpomínky ostré i zastřené

ale zapomenout, je nemožné.

Váš Anielik (Proby)