Rituál sobce

Neprodleně žádáš Bohy,
ať ukončí život strohý.
Ať skoncují se vším zlem,
a obrátí půlnoc v den.

Nechť promění oheň v popel,
kde život tvůj tehdy shořel.
Vyhasl jak temná svíce,
avšak nežádal si po něm více.

Prohraješ, a víš to stejně,
ačkoliv tvé srdce je pokorné a věrné.
Nenávidíš, miluješ,
jen životem propluješ.

Propukneš v paniku,
kvůli vlastnímu zániku.
Ale nediv se, vždyť sám si za to můžeš,
až tě život stáhne z kůže.

Co zde předvádíš, na co si to hraješ?
Tak jako ostatní na konci života jednou staneš.
Nemusíš se přetvařovat, nemusíš nic hrát,
zasloužil bys jen pár facek dát.

Aby ses probral a začal chápat,
opět se vzhůru drápat.
Ale kdo by ti pomohl, po tom všem?
Pomoc znamená u tebe býti snem.

Až uvědomíš si váhu svých slov a činů,
kde nejeden člověk zhynul.
Pak omluvu nech znít a o pomoc žádej,
protože v reálném světě život není snadnej.

Váš Anielik (Proby)