Tato báseň je z filmu "Má první láska". Tento film je má srdeční záležitost a jsem moc ráda, že jsem jej jednou po dlouhé době opět viděla.
Smuteční vrbo s tváří uplakanou,
po tvé kůře slzy den co den kanou.
Pláčeš proto, že tě nechal být?
Pláčeš, že musel tak brzy odejít?
Ve tvých větvích se mohl skrývat.
Myslíš, že pro něj už ptáci nebudou zpívat?
Útěchou mu býval tvůj stín.
Jeho smích se rozplynul jako kouř do rovin.
Smuteční vrbo, přestaň už plakat.
I bez něj se za chvíli začne smrákat.
Měsíc vykoukne ve tvém větvoví,
a on to vidí a on to ví.
Váš Anielik (Proby)
Žádné komentáře:
Okomentovat