Oči, jako kapky rosy v úsvitu,
a strach, jež není tu,
při tvém pohledu,
a rty jak štětcem malíře,
pár tahů, na plátně či papíře,
a každé gesto, tak jedinečné je,
a co vnímáš, to tak zůstane,
to díky Tobě, to jisto,
že nezbyde již prázdné místo,
jež patří Ti,
a mé věčné uznání.
Snad víš, kde pravda se nachází,
a kdo se chová a jak zachází,
i tak si můžeš jistý býti Ty,
že jsou pravé, všechny mé pocity.
Žádné komentáře:
Okomentovat