středa 25. prosince 2013

Už nikam nespěchám

V ruce ostří
a v hlavě prázdno
ukončit to,
co dříve vázlo.

Urychlit osud
a zaplašit bolest
otřít ty slzy
zapomenout co
tě dostávalo
do kolen.

Co táhlo tě na dno
ubíjelo tě
a odsuzovalo
tak snadno.

Pouze jedno gesto
pohyb a v hlavě
už prázdno.

Jeden řez a
poslední výdech
život mizí v dálce
a smrt stojí
v zádech.

Je konec a ty
máš čas,
už není kam spěchat,
všechnny ty pocity.

Jsou pryč a cítíš
úlevu od
všeho trápení.

Žal sám zmizí
a všechno s ním.
Najednou konec
a okolí cizí.

Tak odpusť kvůli tomu
že je mi teď líp
a já konečně
dostala se domů.



Žádné komentáře:

Okomentovat

Každý dělá chyby

 V nekonečné temnotě, necháváš mě tápat, bolí to a já začínám chápat, že vždy to bolet bude,  že to už je můj úděl. Plynou z tebe slova,  al...