Jako nůž v zádech, hluboko vnořený,
jako starý dopis, pečlivě složený.
Jak popsaná stránka prázdnými slovy,
jako ne přítel starý - ale nový.
Tak moc jsi byl tehdy bez citu,
jak šílený pilot ve svém kokpitu,
letící střemhlav a nikoliv vzhůru,
chtěla jsem sen a ne noční můru.
Občas šlápnem' vedle, jen - jak zpět?
Ke krásnému květu opět chci přivonět.
A zase získat už navždy zpátky,
to co ztratili jsme mezi řádky.
A zase získat navždy zpět,
ten náš krásný,
promarněný svět.
Žádné komentáře:
Okomentovat