Jsi kompasem mým

Nikdy jsem nevěřila a teď to vím,

jsi tajemstvím, o kterém já nemluvím.

Nikdy jsem nedoufala a teď si jistá jsem,

že jsi navždy mým životním kompasem.

Nikdy jsi nevěřila a teď to víš,

jsem něčím, co na pvní pohled nevidíš.

Nikdy jsi nedoufala a teď si jistá můžeš být,

kdykoliv se cítíš sama, uschováš se v dlaních mých.

Prošla jsem si více cest a neméně zklamání,

nebyla si jistá, či jednoo z nás to nezraní.

I tak jsi trpělivý byl a zůstáváš stále,

sešla jsem z cesty a ztratila tě nejednou, však málem.

Prošli jsme si více cest a nejedno trápení,

snad nebyl čas, snad jen nepřišlo znamení.

I tak zůstali jsme tady jenom pro sebe,

jsi ta, co se při pohldu na mě rozklepe.

I tak vzbuzuješ ty pocity mě doposud neznámé,

ačkoliv bylo těžké dělat že se neznáme.

I tak našli jsme si cesty k sobě zpátky,

jsem jako loutka, kterou taháš za špagátky

Vzbuzuju v tobě štěstí vystřídané s vzrušením,

nepřeji si něco měnit a ani nic nezměním.

I tak nejsi loutka či pochybné dřívko,

jsi jak Pinocchio, kterému se vdechl život.

Stejně pocity, že nevědomky ovládáš mé tělo,

rozum myslí jinak, než by srdce chtělo.

Stejně tak sladká a opojná je moc v rukou tvých,

i tak dráždivý je tvůj pohled i pobavený smích

Ale dříve, než se rozhodneš, pamatuj to jedno,

ať srdce nikdy nebolí, ikdyž teď chce vzlétnout.