Co jsem s kdy přála, nyní mám,
avšak na to zlé přesto stále vzpomínám.
Byl jsi můj štít, co držel mě zpátky,
držel za zdí tyhle řádky.
Když nejsi u mě, za zvuku písně,
přemáhají mě slzy a pocit tísně.
Když nejsem s tebou, kdoví jak,
klouže m k zemi, celý můj zrak.
Ačkoliv nejlepší jsi, co mít kdo může,
i tak mě úzkost občas zmůže.
Tak prosím, nenechávej mě samotnou dlouho,
a spát nech, co stát by se mohlo.
Žádné komentáře:
Okomentovat