neděle 22. října 2017

Pro trochu lásky

Ten večer byl jako nejsilnější opium,
společně, avšak samostatné studium.
Cenná lekce víc, nežli ta chvíle pocitů,
třeba byli jsme oba ten večer bez citu.

Třeba na chvíli jsme chtěli vrátit čas,
a být tu společně sami sebou zas,
tak jako jsem mohla být vždy jen s tebou,
sice trochu jiná, přesto opět sama sebou.

Nesmíš mi však vyčítat hříchy moje,
v tu chvíli, jako bych byla zase tvoje,
nesmíš mi vyčítat hříchy mojí doby,
to vše pro trochu lásky v tomhle čas zloby.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Každý dělá chyby

 V nekonečné temnotě, necháváš mě tápat, bolí to a já začínám chápat, že vždy to bolet bude,  že to už je můj úděl. Plynou z tebe slova,  al...