Nejsem ten, jenž tancem parket ctí,
nejsem tím, kdo zvony vždycky rozezní.
Nejsem ten, kdo srdce tvoje svádívá,
a ani ten, při kom mají svatí stát.
Nejsem ta, co v plamenech tančívá,
a spokojí se s málem, to jí obvykle stačívá.
Co řádky před sebou rychle předčítá,
a přehlíží to, co se jí právě naskýtá.
Nejsem to, co opanuje slunce zář,
co nastavuje jen svou věčně milou tvář.
Jsem zvíře, které promění se v běs,
a, je-li nutno, použije drápy, tomu věř.
Žádné komentáře:
Okomentovat