Jsi jako hedvábný šátek přes oči,
zanecháváš mě k ránu zmatenou,
a s tebou - celý svět jsi mi roztočil,
opouštíš mě zničenou a zraněnou.
Srdce ledové a téměř kamenné,
opustil jsi, slzy rychle tváří kanou,
zčernalo a přesto je zlomené.
i nejkrásnější růže bez péče vadnou.
Sliboval jsi modré z nebe i pláně širé,
při odchodu všechno vzal jsi zpět,
zažil jsi mě ještě v plné síle,
když slibovals' mi celý širý svět.
Vzal jsi všechno co jsem tu kdy milovala
upřímný smích a pocit štěstí
odvedl jsi sebe a já, zůstala jsem sama,
to vše mi do budoucna zármutek jen věstí.
Moje pomoc, ba i zkáza moje,
stálé štěstí v neštěstí, co se neustále opakuje,
ztratils' dávno zájem, každý máme svoje,
láska už je pryč, teď už vedem' jenom boje.
Ty jsi vlastně nikdy neměl zábrany,
jsi jako pandořina skřínka,
krabička poslední záchrany,
o zkáze mého srdce - jen malá zmínka.
Žádné komentáře:
Okomentovat