Myslela jsem si, že se tomuto tématu vyhnu, ale nejspíš je to nevyhnutelné. Už mnohokrát jsem chtěla i sepsat text na téma mojí práce s lidmi v obchodě, ale dosud jsem se k tomu nedostala, nyní to nejspíš mohu spojit vše do jednoho.
Všichni se stále divíme, proč neklesá počet nakažených koronavirem, ale naopak strmě stoupá. Dělám v trafice a jsem v podstatě u zdroje každý den, každý den vidím, proč křivka neklesá, ale stoupá.
Většina obchodů v tomtéž obchodním centru, kde se nachází naše trafika, je zavřeno, zůstali jsme jen my a obchody s drogerií, potravinami, léky a nakonec se přidalo i květinářství.
Denodenně v naší trafice probíhá šílenství, i mimo jakýkoliv virus - sázení, noviny, časopisy, losy a samozřejmě cigarety.
Lidé, co si chodí pro cigarety, si nyní ve větší míře kupují zboží po kartonech, ovšem stále se najdou tací, kteří si raději přijdou koupit každý den krabičku zvlášť.
A teď ten hlavní problém, proč se Wu-Chanu a celé Číně podařilo viru zbavit, nebo alespoň situaci stabilizovat, dříve, než všichni okolo.
Jak jistě všichni víme, Čína, Vietnam, Korea a další tyto podobné státy, mají přísnou disciplínu, jak při vzdělání, tak v životě. Přistoupili ihned k přísným opatřením od začátku, nečekali až se to rozjede. Jednak byli připraveni více, než my, ohledně materiálu a hlavně v případě, že vláda nařídila "budete doma a nebudete nikam chodit", všichni zůstali doma a nikam nechodili. Na měsíc se skoro vše zavřelo, lidi seděli doma a vyřešeno.
To je ten hlavní problém. Pokud se u nás zavřou restaurace a veškerá místa, kde se může společnost scházet, ale nechají se otevřená obchodní centra, nikdy toho takhle rychle nedocílíme. Do léte určitě ne. Protože místo toho, aby se šli lidé projít do lesa, kde nic není, jdou se projít do obchodu, každý den, třeba desetkrát pro jednu věc.
Místo aby chodili pro to nejnutnější a byli chápaví, chodí pro zbytečnosti, sazí jako by se nic nedělo a místo aby respektovali pokyny a přistupovali po jednom, ještě si stěžují, že vyvoláváme zbytečnou hysterii a cpou se dovnitř po pěti lidech. ale bohužel v té malé trafice momentálně není prostor pro pět lidí. Určitě ne s rozestupem 2 metry. Bohužel v lékárně tohle lidé jsou schopni akceptovat, v trafice nikoliv. Nehledě na okamžité opuštění prodejny, pokud už jste nakoupili. Radši si budeme všichni stokrát číst všechny časopisy v obchodě.
Chcete vědět jak to chodí v době, kdy Česko sužuje Coronavirus?
"Jeden los za dvacet."
(A pak si ho půjdu ještě desetkrát otočit za další, ikdyž je mi sedmdesát a stěží chodím)
"Nepotřebuju roušku, už jsme starej a užil jsem si dost..."
(Míněno, než byly povinné)
"Šťastných deset na poledne a večer za dvacku."
"Jednoho Rentiéra za padesát a dejte mi šestého."
"Jeden BLESK."
"Jeden sloupeček sportky za dvacet."
(Ikdyž je mi osmdesát, nic na to nevyhraju a jdu sem jen proto)
"Jedno KENO, obnovit, Šťastných deset.... Haha, to je sranda, on tu nikdo není, žádná fronta... Ale stějně furt couraj co, by měli být radši doma..."
(Jakožto kamioňák bych měl být o to ohleduplnější a o to více seznámený se situací kolem, ale radši si přijdu ještě desetkrát za den vsadit dvě blbosti za deset korun, ikdyž nic nevyhraju, vůlbec nevadí, že jsem jeden z těch, co by měli dřepět doma a nechodit pro kraviny, radši budu courat mezi lidma..)
"Jedny KING Slim bílý."
(Karton nechci, radši sem zajdu každý den, celý karton bych totiž neunesla, ikdyž váží jen pár gramů)
"Dobrý den, jedny cumelky."
(A vy si budete přát? Nic, protože jste nesvéprávný a musíte chodit ve dvou, nemůže ten doprovot počkat o tři metry dál před vchodem.)
Přesně proto jsme tam, kde jsme, protože když pomineme slušné vychování, jako "Dobrý den", "Prosím", "Děkuji" a "Na shledanou", což u nás osmdesát procent lidí nezná, zejména těch starších, chodí všichni pro blbosti. Věci, bez kterých by se v téhle době mohli obejít. Chci říct, kdo jde do trafiky, celou tu cestu z domova, jen proto, aby si koupil los za dvacet korun? DVACET KORUN! Místo abychom byli doma, protože co já bych za to dala, než se denně vystavovat dobrovolně nebezpečí, protože se taky nějak musím živit, chodíme zbytečně tam, kam nemusíme, pro věci, které nepotřebujeme.
Zajděte si jednou nebo dvakrát týdne nakoupit jídlo a seďte doma. Nekupujte kraviny. Bez toho chvíli přežijete.
Vystavujete tím nebezpečí nejen sebe, ale hlavně mě. Protože pokud nakazíte mě, předám to desítkám dalším a to je dost sobecké chování.
Já si bohužel nemůžu dát na dveře cedulku "ZAVŘENO", já musím fungovat dál. Nestěžuju si na tu práci, ani že tam v téhle době musím chodit, ale nelíbí se mi to sobecké chování, ještě více u většiny lidí umocněno tím, že je těžší doba. Ne abychom byli více milí a ohleduplní, naopak, budeme všichni ještě více zlí a budeme na sebe více útočit, a hlavně, "buďmě co nejvíce sobečtí"...
Žádné komentáře:
Okomentovat