pondělí 6. června 2022

Ikdyž všichni zapomenou

Jsem nervózní, když jsi poblíž,
a když nejsi, nevidím cestu ven.
Nejsou to city, to jen že spíš
tím důvodem jsi ty a tak trochu 
doufám, že je to jen sen,
ze kterého se brzy probudím.

Bloudím v myšlenkách a 
a pak dlouho ven se dostávám.
Není to žádná velká sláva 
a tyhle věci se mi obvykle nestávaj'.

Ale nechci nic z toho všeho, ať
ubírá se špatně jiným směrem.
A ačkoliv občas působíš mi závrať,
doufám, že v myšlenkách se vždycky sejdem'.

Mám ráda, když se otevíráš,
a jsi na chvíli sám sebou,
když přede mnou nic nezakrýváš,
protože já tu budu, ikdyž všichni zapomenou.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Každý dělá chyby

 V nekonečné temnotě, necháváš mě tápat, bolí to a já začínám chápat, že vždy to bolet bude,  že to už je můj úděl. Plynou z tebe slova,  al...