Zažila bolest, zažila smutek,
ztratila život pro dobrý skutek.
Zažila starost a zažila strach,
její život proměněn v prach.
Ztratila naději, ztratila víru,
ztratila svědomí, ztratila sílu.
Důstojnost zmizela ve tmě,
drží ji už jen dotyky země.
Její svět zalila temnota,
oči pohltila slepota.
Rty se jí slepily mlčením,
a dech zmizel jak rdoušením.
Byla tu sama a světla už nebylo,
bylo to světlo, to co ji zabilo.
Přílišná důvěra a falšené úsměvy,
jen falešné, vzdálené ozvěny.
Každý druh světla však jiný zdá se,
některý o druhé nestará se.
Však i v temnotě dá se najít pomocná ruka,
co pomůže zastrašit palčivá muka.
Duše co spojí se s tvojí,
co srdce vaše navěky spojí.
I přes to všechno, tu vždy někdo stál,
a díky komu jdeme stále dál.
Žádné komentáře:
Okomentovat