úterý 12. dubna 2016

Nezvládám

Nezvládám a každý nádech - bolí
přemáhám se, jenže kolik mě to stojí?
Klesám dolů a těžce se mi dýše,
možná bolest, možná ten pád z výše.

Nic nedává smysl pro mě,
mé přání však je velmi skromné.
Ztratila jsem důvod ráno vstát,
bojovat a přitom nepřestat.

Ztratila jsem smysl smát se,
psát i básně, co maj' láskyplný název.
Ztratila jsem inspiraci, jako důvod snít,
nezbývá, než návrat na zem a zas' těžce žít.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Každý dělá chyby

 V nekonečné temnotě, necháváš mě tápat, bolí to a já začínám chápat, že vždy to bolet bude,  že to už je můj úděl. Plynou z tebe slova,  al...