Ač krásné sny i s vánkem vanou,
mou myslí jenom noční běsy planou.
Ni lapač snů ni rytíř v zbroji lesklé
jež recituje verše nade všechno teskné
neumlčí moji touhu věčnou,
i lásku k tobě tolik nekonečnou
budící mě ze snů v prostřed noci,
a tvůj pohled stále držíce mě ve své moci
mě neuchrání od nemocí
mé srdce tak pomalu tlukoucí
že je i dech pomalu beroucí
a oči mé, jež zavírá,
když z nočních můr mne probírá
a nenechává nic náhodě
v základu na naší křivé dohodě
že nočních můr již bylo dosti,
těch temných dnů mé minulosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat