Ačkoliv hvězda venku k zemi padá,
mé srdce je zavřené a strádá.
Ačkoliv venku zemi pokryl sníh,
já chci se už utápět v očích tvých.
A i když venku cinká mráz,
já šťastnější bych byla snáz,
v náručí tvém a s teplem tvým,
protože jen tomu tolik rozumím.
A možná na obloze už světla září,
možná čeká nás už jenom stáří,
ale pokud všechno prožiju jen s tebou,
bude mi jedno, že mě ruce tolik zebou.
Žádné komentáře:
Okomentovat