Slib

Je to jako krůček k zatmění,

krůček, který nic nezmění.

Krůček života a krůček radosti,

je to učinení za dosti.

Je to velká zpověď u oltáře,

jako stránka v prostřed snáře,

chvíle ticha, když napadne sníh,

zvuk rolniček, jízda na saních.

Je to jízda po divoké řece,

divoká i klidná avšak přece,

naplno si tuto jízdu užíváš,

jako ten dobrý pocit, který máš.

A ikdyž život tvůj byl plný chyb,

nedovedl bys žít vůbec líp.

Cítil jsi i miloval - vše naplno,

někdy i víc, než bylo patrno.

Někdy možná lepší, než nejlepší vtip,

tak dávám tobě věčný slib,

že žít budu takto do konce a dále,

ať řeka zůstává divoká stále.