Líbíš se mi pro tvůj život i pro tvé umírání.
Když mi každý večer umíráš v náručí a každé ráno se probouzíš,
jako fénix, který vstává z popela.
To jak pomalu ztrácíš a nabýváš dechu,
a nemáš-li síly, stejně kráčíš dále,
stále s hlavou vzpřímenou.
I to jak zbavuješ se veškerého strachu
je mi stále záhadou.
A přesto tě miluji pro tvou nebojácnost.
Jsi jako noc ve dne a den v noci,
trumf, jenž má nízké číslo,
a stejně v každém kole vyhrává.
Děláš dobré věci dobrovolně,
nikoliv nuceně,
jen z vlastního přesvědčení.
Jsi světice, která páchá špatné hříchy -
ovšem jen ve jménu dobra.
Jsi má víla, můj životní trumf,
eso mého vesmíru
Přál bych si, kéž tvá nesmrtělnost trvá věčně,
avšak smrtelná jsi a já miluji tě něžně.
Žádné komentáře:
Okomentovat