Slzy hořkosti tajně polykám,
ty se mnou nemluvíš,
a já ani nedýchám.
Sklopím uši a předstírám,
že chyba byla na mé straně,
a tváře pomalu si utírám.
Usměju se a snažím se jít dál,
předstírajíc, že jsi mi neublížil,
že nic špatného jsi nedělal.
I tak - nechváváš mě na vážkách,
otevřeně si se mnou hraješ.
Chvíli je to tak a pak zas tak.
Neřekneš nic přímo, když se zeptám,
stále jenom narážky,
a tak už se na nic neptám.
Budu tedy dělat, že jsi pro mě hlavnější,
než moje vlastní ego,
i když měla bych být trochu přísnější.
Budu si nalhávat, že je to za mnou,
a přijmu, že ti nic nedochází,
i když občas tvůj hlas, zoufale mi schází.
Nikdy neváhej s tím, co chceš udělat. V budoucnu totiž může přijít den, kdy budou všechny tvoje šance pryč.
pondělí 10. června 2024
Chvíli tak a chvíli tak
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Každý dělá chyby
V nekonečné temnotě, necháváš mě tápat, bolí to a já začínám chápat, že vždy to bolet bude, že to už je můj úděl. Plynou z tebe slova, al...
-
V nekonečné temnotě, necháváš mě tápat, bolí to a já začínám chápat, že vždy to bolet bude, že to už je můj úděl. Plynou z tebe slova, al...
-
Když jsi mi před lety z života zmizela, šeptal jsem do větru - snad jsi to slyšela. Když jsi mi před roky zmizela z očí, svět se zastavil a...
-
V poledním tichu dech se láme, stín stojí blíž, než smí. Krok vedle kroku – sotva známe, jak blízko už jsme si. Na prahu stojíš, neříká...
Žádné komentáře:
Okomentovat